Hudba

To nejlepší od Oasis. Tady je 11 songů, které byste měli znát

To nejlepší od kapely Oasis? Sepsali jsme pro vás seznam jejich top 11 songů, které byste rozhodně měli znát.

Noel a Liam Gallagherovi vždycky toužili jen po tom, aby je znal svět. Nevěřili v nic víc než ve svůj talent a Bohem udělené právo na hvězdnou slávu. Říkejte si o Oasis, co chcete, ale dosáhli všeho, co si usmysleli … a ještě víc.

Je to kapela, která už 14 let nedokáže být pohromadě v jedné místnosti a která naposledy vydala album, na němž se všichni shodli v roce 1995. Přesto o nich mluví celý svět. Jakákoli zmínka Liama Gallaghera na Twitteru o tom, že je otevřený usmíření, roztočí mlýn drbů. Dokonce i Matty Healy se veřejně přihlásil k tomu, aby se usmířili.

Nyní se ale objevují zvěsti o reunionu Oasis a Liam dokonce oznámil, že v červnu příštího roku hodlá zahrát na vlastní pěst Definitely Maybe. Je tedy na místě, abychom se ohlédli za úžasnými 15 lety Gallagherových a vybrali ty nejlepší songy, které kdy Oasis vydali.

11. Married With Children

(Definitely Maybe, 1994)

Je jasné, že úvodní akordová sekvence zní více než podobně jako „Lithium“ od Nirvany. Ovšem „Married With Children“ bylo jasným znamením, že v kapele je mnohem víc než jen bravura a ego. Nikde jinde na svém debutu Oasis tak jasně nekývají na své kořeny; místo aby se chvástali, jak velcí budou.

10. Stand By Me

(Be Here Now, 1997)

„Be Here Now“ bylo v té době těžké rozklíčovat, protože Oasis se vyžívali ve všech možných rockových výstřelcích – nejlépe to asi vystihuje obrázek Rolls Royce v bazénu na titulním obrázku. Odezva byla nepřiměřená a dnes se po celém světě píše o tom, že možná byli až příliš drsní. Jako příklad můžeme uvést písničku „Stand By Me“. Nikdo nedokáže udělat tak velkolepou baladu jako Oasis a jen oni by si troufli pojmenovat ji po jedné z největších písní všech dob.

9. Rock ‘N’ Roll Star

(Definitely Maybe, 1994)

Těžko se ubránit nutkání nacpat do tohoto seznamu všechny skladby z alba Definitely Maybe. Pokud se na vaši kopii někde práší, dlužíte jí očistit a pustit si ji zase nahlas. Ten pocit z jejího prvního přehrání je silný a živý ještě teď. Je to takový ten zvuk milionu teenagerů, kteří se v teplákových soupravách Kappa zapnutých až po bradu houpou před zrcadlem, zachyceni v jeho vlečném paprsku víry v sebe sama.

8. Half The World Away

(B-side to ‘Whatever’, 1994)

První album Oasis bylo staré sotva několik měsíců, když fanoušci začali objevovat zlatý důl béček. Noelova unavená óda o touze být kdekoli jinde než tam, kde byl, se stala perfektní znělkou pro The Royle Family. To byla možná druhá největší věc, která v 90. letech v Manchesteru vznikla. Poklona za coververzi Frana Healyho na téma Hvězdných válek v pořadu The Adam & Joe Show.

7. Slide Away

(Definitely Maybe, 1994)

Jedna z nejlepších písní na debutu kapely, „Slide Away“, se může pochlubit také jedním z nejlepších refrénů. Celá píseň jako by jen gradovala a gradovala, dokud nezbývá než zmizet dřív, než vybouchne. Každý, kdo pochybuje o Liamově přínosu pro kapelu, si ji musí poslechnout opakovaně, než si uvědomí její dokonalost.

6. Talk Tonight

(B-side to ‘Some Might Say’, 1995)

Je tohle nejdojemnější píseň od Oasis? Určitě nejupřímnější. Popisuje temnou noc duše v San Franciscu, kdy si Noel trochu hrál na Almost Famous a zmizel s fanouškem. Ten mu následně rozmluvil rozpad kapely. Nahrávka v místnosti, kde jsou jen Noel a Bonehead, působí, jako byste tam sami byli – v hlavě muže, který je na pokraji zahození své slávy.

5. The Masterplan

(B-side to ‘Wonderwall’, 1995)

Díky áčkům jsme měli legie opilých chlapíků s akustickými kytarami na festivalových kempech a večírcích – béčka nám to bohatě vynahradí. Sloka v mollové tónině do refrénu v durové tónině je Noelův oblíbený trik, ale tenhle je možná jeho nejlepší. Nejmajestátnější píseň kapely a jedna z nejzábavnějších.

4. Don’t Look Back In Anger

((What’s The Story) Morning Glory?, 1995)

Song „Don’t Look Back In Anger“ byl speciální už dříve, ale díky významu, který získal po bombovém útoku v Manchesteru, se stal neoficiální hymnou města. Stal se z něho projev vzdoru a solidarity, a to nedokáže jen tak ledajaký song. Je cítit, že skladba „Don’t Look Back In Anger“ čekala v povědomí veřejnosti a čekala, až ji bude zapotřebí. Je více než tragické, že byla potřeba takovým způsobem, jakým byla, ale její sjednocující sílu nelze podceňovat.

3. Acquiesce

(B-side to ‘Some Might Say’, 1995)

Z nějakého důvodu se béčka od Oasis na albech neobjevují. Většina z nich, například „Talk Tonight“ nebo „Half The World Away“, jako by patřila do alternativní verze kapely a svou tichou introspekcí by narušovala vyváženost alb. „Acquiesce“ je ale tím, co se jim vymklo z rukou. Ta měla být na (What’s The Story) Morning Glory? v popředí, protože je naprosto strhující.

2. Champagne Supernova

((What’s The Story) Morning Glory?, 1995)

Bod, kdy ambice a schopnosti Oasis byly v naprostém souladu. Bylo řečeno tolik věcí o údajně nesmyslných textech. Noel ale správně podotkl, že mají pro každého, kdo je slyší, jiný význam. Je to hádanka a nátura sama o sobě. Ne nadarmo ji Liam hrál sám s Beady Eye a Noel se svými High-Flying Birds. Není možné být součástí takové písně a vypustit ji z hlavy.

1. Live Forever

(Definitely Maybe, 1994)

Píseň, která zlomila Oasis. Když jsme v roce 1994 poprvé uslyšeli „Live Forever“, byl to jeden z těch momentů, kdy bylo jasné, že to bude velké. Noel v rozhovorech říkal, že i když Nirvanu miloval, nedokázal se ztotožnit s pocity jako „Nenávidím se a mám chuť umřít“ a chtěl napsat její protipól.

Vydat něco tak okatě optimistického v době vrcholícího grunge byl odvážný krok. Dokázal ale, že nespokojenost generace X se vytrácí. Genialita „Live Forever“ spočívá v tom, jak je cyklická, jak se stále znovu a znovu točí v tom akordovém postupu, jako by skutečně mohla žít věčně.